close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Konec

2. prosince 2008 v 20:32 | Atevi, Kačka
Je tu konec našeho blogu. Ale nebojte se!!! Udělali jsme si nový!!!

Nový blog

 

Začalo to úplně nevinně

1. prosince 2008 v 18:24 | Hope |  Moje příběhy a básničky

Tak ahoj, zas po delší době.. Tak jak to de?? No nic. Nedávno jsme psali další sloh a kvůli nečitelnosti mého písma jsme ho musela přepisovat na počítači, tak jsem se rozhodla, že vám ho sem dám.. Jinak je to moje druhá povídka, která je volně přístupná na internetu (doufám...☻). První najdete tady... Tak si to prosím přečtěte. Moc to pro mě znamená. a jestli si to přečtete, tak pište do komentů, jo???? Dík a zas někdy čau...

Sloh - vypravování - začalo to úplně nevinně…
Ahoj mami,
pamatuješ na mě? Já jsem Sandra, vzpomínáš? Tvoje nejmladší dcera. Ta, kterou jsi tak milovala. Ta, o kterou ses starala. Ta, která měla mít to, co jsi Ty nikdy neměla. Měla být tím, čím si ty sama chtěla být. Je to už dávno, co z tebe doktoři vytáhli malé děťátko a plácli jej přes zadeček, aby se poprvé ve svém životě rozplakalo. Byla jsi vyčerpaná, ale šťastná. Tolik ses na mě těšila. Co všechno jsi ode mě očekávala? Prý jsi tenkrát řekla:" Ahoj Sandro. Nikdy jsem se do nikoho nezamilovala tak rychle, jako do tebe." Jenže na tohle já si nevzpomínám.
Teď o 24 let později si ze svého dětství, které bylo krásné, protože ty jsi ta nejlepší matka na světě a já tehdy měla vše, nač jsem si vzpomněla, vzpomínám jen na několik zážitků. Například tehdy, když jsme šly do knihovny (mohlo mi být tak 8 let), jak před ní byla nástěnka, na které byly obrázky dětí ze školky. Kreslily, jak vypadá paní Podzim. Jedna se moc krásně usmívala. Úplně jsem viděla, jak mě její černé oči sledují. V očích paní Podzim jsem si tenkrát přečetla svůj osud. Viděla jsem malé děvčátko, s blonďatými vlásky, nezkažené, šťastné a navzdory chladnému podzimu opálené a usměvavé. To jsem byla já. Ale druhá polovina tváře děvčátka byla jiná. Bylo vidět, že se ani neumí pořádně od srdce zasmát. Všude ukazuje jen pokřivený a neupřímný úsměv, který každého spíš vyděsí, než potěší. Viděla jsem zrůdu. Rozplakala jsem se. Věděla jsem, kdo to je. Věděla jsem, že ta hnusná polovina jsem také já. Taková jaká jsem dnes, a jakou jsem vždycky ve skrytu duše byla.
"Copak je, zlatíčko?" starala ses hned.
"Nic, mami. Já tu na tebe počkám, jo?" snažila jsem se slzy hned zakrýt.
"Dobře, zlatíčko." Řekla jsi a dodalas ještě něco o tom, že můj pláč jistě zastaví to veliké lízátko, co na mě doma čeká. Jakmile jsi odešla za roh, rozhlédla jsem se a ten obrázek jsem si vzala. Nikdy předtím jsem nic takového neudělala. Věděla jsem, že je to špatné, a přesto, či právě proto, jsem to udělala.
Když mi bylo 15 nebo 16 let, šly jsme s kámoškama jednou do obchodu. Nevím kde, ale vzpomínám si, že jedna ze spolužaček (snad Romana?) zjistila, že nemá peníze, které nutně potřebovala.
"Ne! To není možný! Holky, já je nechala doma," řekla nám.
"A na co je potřebuješ?"
"No, víte. Prostě je potřebuju," zrudla Romana. Teď to začalo zajímat všechny.
"Hej, na co?"
"No tak, my to nikomu neřeknem."
"Dyť jsme kámošky, ne?"
"Tak říkej!"
"No prostě jsem dostala menstruaci a potřebuju vložky, no…"
"Jo aha. Ty s tím taky naděláš!"
Holky jí chtěly půjčit, ale zjistily, že i když se složej všechny dohromady, tak maj jen 10 Kč.
Řekla jsem:"Hele děte ven, jo? Já to nějak zařídím."
Když odešly, strčila jsem si jeden balíček nenápadně do tašky a odešla z obchodu. Nikdy jsem se tak nebála. Vyšla jsem z obchodu a naznačila holkám, že maj jít za mnou do parku. Šly. Tam jsem ty prokletý vložky vyndala. Holky se hned začaly ptát, jak jsem je sehnala, ale já mlčela.
"Tys je šlohla?!" zeptala se zničehonic Romana.
" O to se zajímáš, co? Místo abys mi radši poděkovala! To mě máte za zlodějku?! Dobře, jak myslíte! Táhněte pryč! Já už s vámi nechci bejt. Nechci být s někým, kdo mi nevěří!"
Chvíli na mě vyjeveně koukaly a pak odešly. Zalezla jsem do křoví a brečela. Když jsem
přišla domů, na mí posteli ležel obrázek paní Podzim. Prostě jen ležela a koukala na mě těma zatracenýma očima. Vrhla jsem se na něj a chtěla jsem ho roztrhat, ale na poslední chvíli jsem si to rozmyslela. Uviděla jsem tu druhou polovinu. Vzpomínala jsem si, že když jsem jí viděla poprvé, vypadala jak zrůda. Ale teď. Teď vypadala krásně. Vypadala jak ledová královna. Seděla v tmavé místnosti a bylo to, jako kdyby jí ta místnost a vše kolem patřilo. Opatrně jsem obrázek schovala zas na své místo.
Před rokem, když mi bylo 23 let, jsem šla z práce a přemýšlela o tom, co mi řekla má nadřízená.
" Jsi výborný pracovník, ale nemohu tě povýšit."
Víš, koho místo mě povýšila?! Tu pitomou Kláru z vedlejší kanceláře!! Co ta dělá, proboha?! Já dřu, přetahuju pracovní dobu a oni povýšej tu puťku, která snad ani neumí mluvit.
"Proč ne?" zeptala jsem se šéfový.
"Jsi příliš ctižádostivá."
Já?!!! To snad nemyslí vážně! A i kdyby… To je špatně?
Najednou mi pod nohy vběhl pes a já…
…ho nakopla. Mohla jsem ho obejít. Mohla jsem se zastavit. Pes odletěl a zakňučel. Chtěla jsem se k němu rozběhnout a dorazit ho, ale rozhlédla jsem se kolem. Všichni lidé na ulici na mě koukali. A jejich oči byly úplně stejný jako oči paní Podzim. Běžela jsem domů, vytáhla ten zatracený obrázek a roztrhala ho na drobné kousíčky. Nenáviděla jsem dítě, které to tehdy kreslilo. Tolik jsem chtěla zjistit, kdo to byl. V cáru, který jsem zrovna držela, bylo písmeno T. Zadívala jsem se na papíry, rozházené všude kolem a začala jsem je skládat dohromady. Nakonec jsem složila jméno TEREZA NOVÁKOVÁ.
Usmála jsem se.
"Sbohem, Terezko," zašeptala jsem.
Druhý den jsem zajela do města, kde jsem v dětství bydlela. Šla jsem do školky a ptala jsem se po Terezce Novákové.
"Víte, byly jsme ve školce nejlepší kamarádky, ale pak se naše cesty rozešly. Chtěla bych vědět, jak vypadá, co dělá,… Nevíte, kde bych ji mohla najít?" usmívala jsem se na slečny vychovatelky.
Řekly mi, že šla na gympl. Tak jsem se ptala i tam. Prý dělá pajdák v Budějovicích. Tak jsem se tam vydala. Znali jí a řekli, že bydlí na koleji.
Týden mi stačil k tomu, abych o ní zjistila všechno. Kam chodí na oběd, v jakém pokoji bydlí, s kým kamarádí, kdy má jaké hodiny,… Také jsem zjistila, že se prochází večer v parku. V den, na který jsem si naplánovala vraždu, jsem čekala ve křoví. Terezka právě přicházela. Vyšla jsem na cestu, pozdravila jsem ji a dala jsem se s ní do hovoru.
Poznala jsem, že poznala, že ji chci zabít. Dala se na útěk. Rychle jsem ji dohnala a srazila k zemi. Vytáhla jsem dlouhý kuchyňský nůž a podřízla ji tak, jak moje babička podřezávala slepice. Chytla jsem ji za vlasy a téměř jí usekla hlavu.
"Nemáš kreslit, když to neumíš!!!" řvala jsem na ni jako smyslů zbavená.
Píšu ti z vězení, mami. Zaručuju Ti, že bys mě nepoznala. Nechci, abys mě viděla. Nechci, aby mě někdo viděl. Chci jen jedno…
…zemřít.

Sbohem Tvá Sandra
P.S.: Díky za ten šátek…

Far Away - Nickleback

3. listopadu 2008 v 18:39 | Aiedail |  Skupiny
This time, This place
Misused, Mistakes
Too long, Too late
Who was I to make you wait
Just one chance
Just one breath
Just in case there's just one left
'Cause you know,
you know, you know

That I love you
I have loved you all along
And I miss you
Been far away for far too long
I keep dreaming you'll be with me
and you'll never go
Stop breathing if
I don't see you anymore

On my knees, I'll ask
Last chance for one last dance
'Cause with you, I'd withstand
All of hell to hold your hand
I'd give it all
I'd give for us
Give anything but I won't give up
'Cause you know,
you know, you know

That I love you
I have loved you all along
And I miss you
Been far away for far too long
I keep dreaming you'll be with me
and you'll never go
Stop breathing if
I don't see you anymore

So far away
Been far away for far too long
So far away
Been far away for far too long
But you know, you know, you know

I wanted
I wanted you to stay
'Cause I needed
I need to hear you say
That I love you
I have loved you all along
And I forgive you
For being away for far too long
So keep breathing
'Cause I'm not leaving you anymore
Believe it
Hold on to me and, never let me go
Keep breathing
'Cause I'm not leaving you anymore
Believe it
Hold on to me and, never let me go
Keep breathing
Hold on to me and, never let me go
Keep breathing
Hold on to me and, never let me go

Překlad:
Tenhle čas, tohle místo,
Nepoužitelnost, chyby,
Tak dlouho, tak pozdě,
kdo jsem byl, že jsem tě nechal čekat.
Jen jedna šance.
Jen jeden nádech.
Jen v případě, že je tam jen jeden odchod.
Protože ty víš,
ty víš, ty víš...

Že já tě miluji.
Že jsem tě miloval celou dobu
a chybíš mi.
Byl jsem daleko příliš dlouho.
Pokračoval jsem v snění: ty budeš se mnou
a nikdy neodejdeš.
Přestat dýchat, jestli
tě ještě neuvidím.

Na kolenou budu žádat
poslední šanci pro jeden poslední tanec.
Protože s tebou, odolám.
Celé peklo za to, abych držel tvou ruku.
Dám to všechno.
Dám to všechno pro nás.
Dám cokoliv, ale nevzbudit se.
Protože ty víš,
ty víš, ty víš...

Tak daleko.
Byl jsem daleko příliš dlouho.
Tak daleko.
Byl jsem daleko příliš dlouho.
Protože ty víš, ty víš, ty víš...

Já chtěl.
Já chtěl jsem zůstat,
protože jsem potřeboval.
Potřebuji tě slyšet mluvit.
Že tě miluji.
Že jsem tě miloval celou dobu
a že jsi mi chyběla
pro bytí daleko, tak dlouho.
Takže zadrž dech,
protože já tě znovu neopustím.
Věř tomu!
Drž ho pro mě a nikdy mě nenech jít.
Zadrž dech,
protože já tě znovu neopustím.
Věř tomu!
Drž ho pro mě a nikdy mě nenech jít.
Zadrž dech!
Drž ho pro mě a nikdy mě nenech jít.
Zadrž dech!
Drž ho pro mě a nikdy mě nenech jít.
 


Happy ending-Mika

11. září 2008 v 17:58 | Aiedail |  Zpěváci
Takže já vim, že sem v minulým článku slíbila, že sem hodim pár článků, ale svůj slib sem nedodržela, a tak se vám omlouvám, jak začla ta p..... 3kola, tak nejni čas.. Jinak komp furt nemáme, ale prej už to nebude dlouho trvat... Taky doufám... Jinak k písničce mě přivedla ségra se kterou se momentálně nebavim, ale to tu řešit nebudem.. Písnička je moc krásná a má podle mě úžasnej text...
This is the way you left me,
I´m not pretending.
No hope, no love, no glory,
No Happy Ending.
This is the way that we love,
Like it´s forever.
Then live the rest of our life,
But not together.
Wake up in the morning, stumble on my life
Can´t get no love without sacrifice
If anything should happen, I guess I wish you well
A little bit of heaven, but a little bit of hell
This is the hardest story that I´ve ever told
No hope, or love, or glory
Happy endings gone forever more
I feel as if I feel as if I´m wastin´
And I´m wastin´ everyday
This is the way you left me,
I´m not pretending.
No hope, no love, no glory,
No Happy Ending.
This is the way that we love,
Like it´s forever.
Then live the rest of our life,
But not together.
2 o´clock in the morning, something´s on my mind
Can´t get no rest; keep walkin´ around
If I pretend that nothin´ ever went wrong, I can get to my sleep
I can think that we just carried on
This is the hardest story that I´ve ever told
No hope, or love, or glory
Happy endings gone forever more
I feel as if I feel as if I´m wastin´
And I´m wastin´ everyday
This is the way you left me,
I´m not pretending.
No hope, no love, no glory,
No Happy Ending.
This is the way that we love,
Like it´s forever.
Then live the rest of our life,
But not together.
A Little bit of love, little bit of love
Little bit of love, little bit of love [repeat]
I feel as if I feel as if I´m wastin´
And I´m wastin´ everyday
This is the way you left me,
I´m not pretending.
No hope, no love, no glory,
No Happy Ending.
This is the way that we love,
Like it´s forever.
To live the rest of our life,
But not together.
Překlad
Šťastný Konec
Takhle jsi mě opustila.
Nic nepředstírám.
Bez naděje, bez lásky, bez slávy,
Žádný šťastný konec.
Takhle jsme se měli rádi.
Kéž to je napořád.
Teď žijeme zbývající část našeho života,
Ale ne dohromady.
Ráno vstávat,
Zakopávat o svůj život.
Neschopen dát lásku bez obětování se.
Jestli jsem měl něco udělat,
Hádám, měl jsem ti popřát hodně štěstí.
Mm kousek nebe,
s kouskem pekla.
Tohle je ten nejtěžší příběh, jaký jsem kdy někomu vyprávěl,
Žádná naděje, žádná láska, žádná sláva,
A šťastný konec navždy odešel.
Cítím se zbytečný,
A zbytečný jsem každý den.
Takhle jsi mě opustila.
Nic nepředstírám.
Bez naděje, bez lásky, bez slávy,
Žádný šťastný konec.
Takhle jsme se měli rádi.
Kéž to je napořád.
Teď žijeme zbývající část našeho života,
Ale ne dohromady.
Jsou dvě hodiny ráno,
A něco v mé mysli mě nutí,
Nedopřát si žádný odpočinek
A přecházet po pokoji.
Teprve až si začnu hrát na to, že nikdy nic nešlo špatně, Dokážu usnout.
A můžu si výmýšlet, že pokračujeme dál.
Tohle je ten nejtěžší příběh, jaký jsem kdy někomu vyprávěl,
Žádná naděje, žádná láska, žádná sláva,
A šťastný konec navždy odešel.
Cítím se zbytečný,
A zbytečný jsem každý den.
Takhle jsi mě opustila. (Cítím se tak zbytečný)
Nic nepředstírám.
Bez naděje, bez lásky, bez slávy,
Žádný šťastný konec.
Takhle jsme se měli rádi. (A zbytečný jsem denno denně)
Kéž to je napořád.
Teď žijeme zbývající část našeho života,
Ale ne dohromady.
Trochu lásky,
Trochu lásky,
Trochu lásky,...
Takhle jsi mě opustila.
Nic nepředstírám.
Bez naděje, bez lásky, bez slávy,
Žádný šťastný konec.
¨
Takhle jsme se měli rádi.
Kéž to je napořád.
Teď žijeme zbývající část našeho života,
Ale ne dohromady.
Takhle jsi mě opustila. (Trochu lásky,...)
Nic nepředstírám.
Bez naděje, bez lásky, bez slávy,
Žádný šťastný konec.
Takhle jsme se měli rádi.
Kéž to je napořád.
Teď žijeme zbývající část našeho života,
Ale ne dohromady.
Takhle jsi mě opustila.
Nic nepředstírám.
Bez naděje, bez lásky, bez slávy,
Žádný šťastný konec.

Ahoj....☺

19. srpna 2008 v 18:11 | Aiedail |  Úvod
Takže ahoj... Uznávám, že sme tu se ségrou hodně dlouho nebyly. Má to víc příčin... Tak zaprvé: Se nám sem nechtělo.. Nějak by asi nebylo co psát... Za druhé: Nebyl čas. A za třetí nám umřel Ferda.. Totiž ferda je náš comp a ještě neumřel, ale je v opravně, ale podle toho co nám dělal v poslední době se nejspíš umřít chystá... Teď sem na "bráchově" počítači, ke kterému mě laskavě pustil... Sice nejni jeho, ale řešit to tu radši moc nebudem, ju?? No teďka sem snad hodim pár článků dokud je bráška na tréninku... No a jelikož už se těším na Vánoce a jistě nejsem jediná, tak sem dávám vánoční obrázek s naší kočičkou...

Další články


Kam dál